Pátek 20.3. 2009

Yardenit

 

Ráno jsme pokračovali podél podél Galilejského jezera a řeky  Jordán    do Yardenitu - kde se řeka Jordán vlévá do Galilejského jezera. Ježíš zde byl pokřtěn Janem Křtitelem. Počasí nic moc, ale alespoň nebylo vedro. V Yardenitu jsme potkali zájezd s Čechy a Slováky. Nápisy, které popisují křest Ježíše jsou snad ve ve všech světových jazycích. Zajímavostí je, že ten v češtině je vedle čínského a indického. Museli jsme zde vykoupat naše nečisté  končetiny. Pak jsme nakoupili léčivou vodu a dále pokračovali na Nazareth 

Nazareth

 

Nazareth je výborné město na řízení vozidel. Neexistují tady snad žádné dopravní předpisy, uličky jsou úzké a naprosto přeplněné auty. Je jasné, že jsme si s naším novým autem s půjčovny užili hodně legrace. Nazaret je veskrze arabské město a my jsme tady navštívili hlavně Chrám zvěstování kde podle křesťansé tradice prožil mládí Ježíš Kristus a jeho narození zde bylo zvěstováno jeho matce Marii.

 

Západní břeh - West Bank

 

Daší naše cesta vedla do Ein Gedi. Dlouho jsme zvažovali kudy jet a nakonec jsme zvolili variantu po silnici https://en.wikipedia.org/wiki/Highway_90_(Israel) přea Západní břeh Jordánu - West Bank, který je ale pod dohledem Izraelců. Měli jsme sice trochu strach a tak jsme cestou raději nikde nestavěli. Krajina okolo Jordánu je zelená a zavlažovaná, ale je vidět jak všude mizí voda. Nejmarkantnější je to pak hlavně u Mrtvého moře, kde silnice klesá až 420 metrů pod hladinu moře. To z této silnice dělá nejníže vedenou silnici na světě.

 

Ein Gedi

Po příjezdu do Ein Gedi jsme se ubytovali v nádherném hostelu se stejným názvem https://www.hihostels.com/dba/hostels-Ein-Gedi-030003.en.htm (700 Kč os/noc). Tento hostel provozuje síť hostelů Hostelling International a všechny hostely mají velmi vysoký standard. Obrovskou výhodou jsou snídaně ve formě švédských stolů, které jsou v ceně ubytování. Strávili jsme tady 2 noci. Hned na recepci jsme si uvědomili, že jsme v Izraeli, protože recepční měl za pasem obrovskou pistoli. V Izraeli je vůbec zajímavé to, že vidíte se samopaly vojáky, kteří  jsou ještě téměř dětmi a hlavně krásné mladé dívky. Večer jsme se ještě vídali na procházku k https://cs.wikipedia.org/wiki/Mrtvé_moře Mrtvému moři, které jsme přejmenovali na pracovní název „Mrtváč“

 

Sobota 21.3. 2009